Skokanem pololetí je katastr. Bankovní identita ale vyhrála hlavně proto, že úřad zavřel dveře

Bankovní identita zveřejnila čísla za první pololetí 2026 a jedna služba státu v nich přeskočila všechny ostatní. Do katastru nemovitostí se přes bankovní přihlášení podívalo za pololetí přes 630 tisíc lidí. Skokanský růst má ale příčinu, o které tisková zpráva mlčí.

Katastr: 700 tisíc identifikací za šest měsíců

Do dat katastru s ověřenou totožností vstoupilo celkem přes 700 tisíc lidí a 90 procent z nich zvolilo přihlášení přes banku. Zbytek použil mobilní klíč eGovernmentu, mojeID nebo firemní dálkový přístup. Bank iD dnes eviduje 5,3 milionu uživatelů, což odpovídá 80 procentům lidí v produktivním věku, takže dosah na taková čísla má. Za samotným skokem ovšem stojí rozhodnutí zeměměřického úřadu z konce prosince.

Volné nahlížení skončilo 29. prosince 2025

Český úřad zeměměřický a katastrální tehdy zapnul povinné ověření totožnosti pro každého, kdo chce u nemovitosti vidět jméno vlastníka. Jako důvod uvedl extrémní nárůst přístupů ze zahraničí a strojové vytěžování dat, které porušuje podmínky aplikace. Roboti spekulantů s pozemky sklízeli údaje o majitelích už roky předtím a úřad proti nim dlouho hledal obranu. Celé opatření označil za dočasné, termín návratu k anonymnímu vstupu ale nesdělil. Kritika dorazila rychle a úřad nakonec couvl.

Captcha místo přihlášení: rébus, který vyluští spíš skript

Anonymní nahlížení se vrátilo, před osobní údaje vlastníků ale úřad postavil grafickou captchu s otáčením dílků mapového výřezu. V odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím z 9. června 2026 ČÚZK popsal, že řešení navrhli a naprogramovali jeho vlastní lidé a že návrh, nasazení i testy zabraly 30 pracovních dnů. Zodpovědným člověkem je místopředseda Radek Chromý. Dokument zároveň uvádí, že luštění povinné není a nahradí ho přihlášení přes Národní identitní autoritu, tedy i bankovní identitou.

Odolnost rébusu testovali proti dvěma službám s umělou inteligencí. První ho nevyluštila vůbec, druhá si při snížené obtížnosti poradila zhruba jednou ze tří až čtyř pokusů. Na Redditu se mezitím objevil Python skript a bookmarklet v JavaScriptu, které dílky otočí samy. Běžný člověk u počítače tak řeší jednoduchou volbu, a jak dopadla, popisují čísla Bank iD z úvodu.

Můj pohled

U katastru bankovní identita opravdu pomáhá. Přihlášení zabere pár vteřin a chová se úplně stejně jako vstup do bankovnictví, takže se člověk nemusí nic nového učit. Grafická captcha vedle toho představuje myšlenkový oříšek  a při opakovaném zobrazování detailů ji luštíte pořád dokola. Katastr se tím zařadil mezi nejlepší místa, kde ověření přes banku dává smysl.

Omezování v katastru se mi nelíbí a nedá se s tím nic dělat, protože úřad chrání osobní údaje vlastníků a proti robotům silnější páku nemá. Až za rok Bank iD představí dalšího skokana, vyplatí se u něj ověřit, jestli za ním stojí lepší služba, nebo nové povinné přihlášení.

Podepisování: za pololetí tolik dokumentů co za celý loňský rok

Druhé velké číslo z bilance patří elektronickým podpisům. Lidé přes bankovní identitu podepsali od ledna do června téměř 80 tisíc dokumentů a dorovnali tím celý rok 2025. Tempo se tedy zdvojnásobilo a podpis se potvrzuje stejným způsobem jako platba v internetovém bankovnictví. Vedle katastru a podpisů roste i seznam míst, kde ověření zafunguje.

Kde jinde bankovní identitu použijete

Nejčastěji lidé přes ni chodí do datových schránek, dál pak na ePortál ČSSZ, do portálu Jenda, do aplikace MOJE daně, na Portál dopravy a k žádostem v Nové zelené úsporám. Komerční strana přibývá u zdravotních i komerčních pojišťoven, sázkových firem a třeba u Vodafonu. Samostatnou kapitolou jsou automatizované prodejny s provozem 24/7, kterých v Česku funguje přes 200, nejvíc v Jihočeském, Pardubickém a Středočeském kraji, a kam zákazníka pustí právě ověření totožnosti.

Bank iD v kostce: 5,3 milionu lidí a žádné peníze státu

Bankovní identitu provozují banky a státní rozpočet na ni nepřispívá. Ověření běží na stejných přihlašovacích údajích, jaké používáte v internetovém bankovnictví, takže nový účet ani čtečku karet nikdo nezakládá. „Lidé ji využívají při komunikaci s úřady, bankami, pojišťovnami i dalšími firmami,“ říká výkonný ředitel Marek Růžička. Provozovatel k tomu počítá průměrnou úsporu 11 hodin ročně na uživatele.